Na nádherném, pestrém koberci kultury planety Země jsou maličké země, jako Irsko a Norsko, s velikým vkladem do světové klenotnice lidstva.

Jiné malé země vydaly jen jediný, krásný květ a plod. Mezi ně patří vlast Chalíla DŽIBRÁNA - Libanon, vlast tohoto buditele, buřiče, básníka, povídkáře a malíře, který se do rodného Libanonu znovu a znovu vracel, ale zesnul ve své osobité enklávě v kosmopolitním New Yorku.

"Džibrán dovedl vyjádřit nadčasové pravdy způsobem, jenž dává čtenáři živě pociťovat, že s ním kráčí pokojným hájem, nebo brouzdá v horské bystřině. Džibrán zklidňuje ducha, avšak také dokáže působit jako všestravující očistný pohár."

Autor v této knize vyjadřuje svatou podstatu, prostý až zemitý přístup k životu: "Mluvte méně o Bohu, jehož nemůžeme pochopit, a více o sobě navzájem, neboť sebe můžeme pochopit..... . Jsme dechem a vůní Boha v listu, v květu a často i v plodu." Prorok - mladý Mustafa - zde promlouvá o všem, co tvoří a přináší lidský život, a tím osvětluje vztah člověka k člověku.

Prorok