Jógasútra
Připisovaná Pataňdžalimu
Hlava druhá
1. Odříkání, vzdělávání se a oddanost bohu v sobě je Krijá-jóga.
2. Ta oslabuje příčiny strastí a vede k osvícení.
3. Příčiny strastí jsou: nepoznání, zaslepenost sebou, přitahování, odpuzování a lpění na životě.
4. Nepoznání je půdou pro ostatní, ať už jsou ve stavu zárodku, oslabení, vytěsnění či rozpoutání.
5. Nepoznání je neschopnost rozlišit to, co je věčné, čisté, příjemné a nadhmotné („já“) od toho, co je pomíjivé, nečisté, nepříjemné a hmotné („nejá“).
6. Zaslepenost sebou je ztotožňování poznávajícího (duše) s nástrojem poznávání (mysl).
7. Přitahování povstává z příjemného.
8. Odpuzování povstává z nepříjemného.
9. Lpění na životě vyplývá z péče o sebe a bývá zakořeněno i v mysli moudrých.
10. V mírnějších případech je lze odstranit protipochodem k příčině.
11. Jejich působení v mysli se odstraňuje pohroužením.
12. Předurčení, které má v nich své kořeny, se může projevit v tomto i v příštích životech.
13. Dokud trvají tyto kořeny, trvají i jejich plody: vtělení, žití a zakoušení.
14. Ty jsou příjemné nebo nepříjemné podle toho, zda vyrůstají z dobra nebo zla.
15. Kdo však rozlišuje, vidí, že žádné nejsou příjemné, protože změny, obtíže i podvědomé síly nás jen vtahují do protivenství složek pralátky (přibližně: záření, pohyb, setrvačnost).
16. Odstraňovat se má zlo, které ještě nenastalo.
17. A jeho příčina, kterou je spojení poznávajícího s předmětem poznávání.
18. Poznatelné se projevuje zářením, pohybem, setrvačností a skrze působení základních živlů na smyslové ústroje, umožňuje zakoušení a vysvobození.
19. Vše hrubé i jemné, projevené i neprojevené, je tvořeno složkami pralátky.
20. Duch je vidění samo – ačkoliv sám čistý, hledí na zrcadlení mysli.
21. Poznatelný svět je jen službou tomuto vidění.
22. I když zanikne dosažením cíle, nezaniká pro ostatní, společný všem.
23. Spojení ducha s hmotou umožňuje pochopení síly a vnitřní podstaty obou.
24. Jeho příčinou je nepoznání.
25. Překonáním nepoznání spojení zaniká a uvolňuje se čisté vědomí.
26. Prostředkem překonání je nepřetržité rozlišování.
27. Zahrnuje sedm stupňů poznání pravdy, až k vrcholu.
28. Plněním složek jógy zaniká vše nečisté a duch se rozjasňuje až ke světlu rozlišujícího poznání.
29. Je osm složek: zdrženlivost, ctnost, polohy těla, ovládnutí dechu, ovládnutí smyslů, soustředění, pohroužení a osvícení.
30. Ke zdrženlivosti patří neubližování, nelhaní, nekradení, nesmilnění a nenabývání.
31. Toto se má dodržovat jako přísaha, bez ohledu na okolnosti, společenské postavení, místo a čas.
32. Ctnosti jsou: čistota, spokojenost, odříkání, vzdělávání se a oddanost bohu v sobě.
33. Svody a slabosti se překonávají pěstováním myšlenek opačného zaměření.
34. Takové myšlenky a sklony jako ubližování, ať činěné, připouštěné či schvalované, vyvolané nenasytností, hněvem či poblouzením, ať mírné, střední či prudké, vedou k bezmezné zaslepenosti a neštěstí; proto pěstujeme opačné zaměření.
35. Kdo pevně setrvává v nenásilí, ten svou přítomností zapuzuje každé nepřátelství.
36. Kdo pevně setrvává v nelhaní, promění svá slova v skutek.
37. Kdo pevně setrvává v nekradení, k tomu přistupují všechny klenoty.
38. Kdo pevně setrvává v nesmilnění, získá sílu.
39. Kdo pevně setrvává v nenabývání, pozná smysl zrození.
40. Čistota snižuje tělesnost a dává odstup od ostatních.
41. Vnitřně přináší projasnění, pohodu, soustředěnost, vládu nad smysly a schopnost poznání svého já.
42. Spokojenost je zdrojem nejvyššího blaha.
43. Odříkáním se skrze zánik nečistot získává nadlidská moc těla a smyslů.
44. Vzdělávání přibližuje člověka k bohům.
45. Oddanost bohu v sobě (svému géniu) dává sílu osvícení.
46. Polohy těla mají být pevné a příjemné.
47. S uvolněním napětí a zaměření mysli na nekonečno.
48. To odstraňuje rušivé vlivy dvojic protikladů.
49. Následuje ovládání dechu, tj. přerušování výdechů a nádechů.
50. Druhy proudění dechu jsou dovnitř, zevnitř a zádrž, řídí se podle místa, času a počtu, dlouho a jemně.
51. Čtvrtý druh překračuje vjem vnitřního a vnějšího.
52. Takto se odstraňuje závoj zakrývající světlo.
53. A dosahuje se schopnost soustředit myšlení.
54. Ovládnutí smyslů znamená jejich odtažení od vjemu předmětů a jakoby obrácení dovnitř mysli.
55. Tak lze smyslové ústroje úplně ovládnout.