Jógasútra
Připisovaná Pataňdžalimu
Hlava třetí
1. Soustředění je připoutanost mysli k jedinému místu.
2. Stává se pohroužením, když zrcadlení předmětu je nepřetržité.
3. Toto zbavené jakoby vlastní podstaty a ponechávající jen zjevení („svit předmětu“) je osvícení.
4. Spojení těchto tří je vžívání.
5. Jeho ovládnutí vede ke světlu přímého poznání.
6. To probíhá stupňovitě.
7. Tyto tři složky jsou vnitřnější než předcházející.
8. Přesto jsou vnější vůči stavu osvícení bez zárodku.
9. Zánikem rozptylujících a vznikem utišujících sil se mysl v dané chvíli mění v utišenou.
10. Když se toto stane proudem, podvědomé síly vyhasínají.
11. Zánikem všestrannosti a nástupem jednobodovosti vstupuje mysl do stavu osvícení.
12. Jednobodovost znamená, že dva po sobě následující obsahy mysli jsou stejné.
13. To umožňuje pochopit proměny vlastností, času a stavu uvnitř základních živlů a smyslových ústrojů.
14. Vlastnosti a tvary zaniklé, vznikající i nezjevné mají společný nosič.
15. Odlišnost proměn je následek odlišnosti příčin.
16. Vžívání do trojice proměn (vlastností, času a stavu), přináší poznání minulosti a budoucnosti.
17. Vžívání do neztotožňování slov, věcí a jejich obrazů v mysli, které jinak bývají navzájem zaměňovány, vede k porozumění hlasů všeho tvorstva.
18. Vžíváním do shlédnutí nejhlubších stop v podvědomí se dochází k poznání předchozích vtělení.
19. Vžíváním do zrcadlení předmětů myslí lze poznat cizí mysl.
20. Ne však s podporou, protože chybí předmět.
21. Vžíváním do zjevu vlastního těla, skrze potlačení jeho schopnosti být předmětem vnímání, čili jeho oddělením od zraků jiných, se dosahuje neviditelnost.
22. Vžíváním do síly činů, která plodí následky okamžitě nebo pozvolna, jakož i skrze předzvěsti, lze poznat, kdy končí život.
23. Vžíváním do kladných citů roste jejich síla.
24. Vžíváním do síly lze získat sílu slona.
25. Vžíváním do nasměrování světla myšlení lze poznat věci jemné, skryté a vzdálené.
26. Vžívání do slunce přináší poznání všech světů.
27. Vžívání do měsíce přináší poznání uspořádání hvězd.
28. Vžívání do Severky přináší poznání pohybu hvězd.
29. Vžívání do oblasti pupku přináší poznání stavby a činnosti těla.
30. Vžívání do oblasti hlavy lze utišit hlad a žízeň.
31. Vžíváním do dráhy, kterou proudí životní síla v hrudi (kúrmanádí) se dosahuje strnulosti.
32. Vžíváním do světla nad hlavou lze spatřit vyšší bytosti.
33. Vžíváním do přímého poznání projasněním lze poznat všechno.
34. Vžíváním do srdce lze poznat mysl.
35. Kdo si uvědomí, že neodlišuje zrcadlení nejčistších projevů hmoty (myšlení) od zrcadlení ducha, ten má pocit služby komusi jinému; vžívání do služby sobě samému pak vede k poznání duše.
36. To přináší poznání projasněním a nadsmyslové vjemy sluchové, hmatové, zrakové, čichové i chuťové.
37. Takto probuzené schopnosti narušují stav osvícení, ale pro mysl zaměřenou světsky představují velkou moc.
38. Přemožením příčiny spojení (s vlastním tělem) a rozpoznáním přechodu může mysl vstoupit do jiného těla.
39. Ovládnutí životní síly, která řídí příjem potravy, dech a spánek, přináší nepřilnavost k vodě, špíně, trnům a nalezení cesty k odchodu.
40. Po ovládnutí životní síly, která řídí zažívání, tělo vyzařuje.
41. Vžívání do spojení sluchu s prostorem přináší jasnoslyšení.
42. Vžíváním do spojení těla s prostorem a do dosažení stavu lehkosti chmýří, vzniká schopnost přemisťovat se v prostoru.
43. Vžíváním do skutečné činnosti vědomí vně těla vzniká „velká beztělesnost“ a z ní zánik závoje zakrývajícího světlo.
44. Vžíváním do hrubé, vlastní i jemné podstaty základních živlů, jejich složení a určení, vede ke vládě nad nimi.
45. Odtud bezrozměrnost (a další schopnosti), dokonalost těla a neporušitelnost.
46. Dokonalost těla je krása, půvab, síla a diamantová tvrdost.
47. Vládu nad smyslovými ústroji lze získat vžíváním do jejich vnitřní podstaty, schopnosti vnímat, vztahu k sebepociťování, stavby a určení.
48. Tím se dosahuje rychlost myšlenky, mimosmyslové vnímání a ovládnutí podstaty věcí.
49. Pouze rozpoznáním rozdílu mezi tím, co je nehmotné a tím, co je nejčistším projevem hmoty (myšlení), lze dosáhnout všemohoucnosti a vševědoucnosti.
50. Kdo se povznese i nad to, zničí poslední zárodky pout a dosáhne vysvobození.
51. Ten komu nejvyšší nabízejí místo mezi sebou, by neměl pociťovat dychtivost, ani pýchu, aby se pouta neobnovila.
52. Vžívání do okamžiku a jeho pokračování vede k poznání rozlišováním.
53. Včetně rozeznávání věcí, které se neliší druhem, vlastnostmi, ani místem.
54. Vysvobozující poznání zrozené rozlišováním překračuje vše, vnímá vše ze všech hledisek a současně.
55. Vysvobození přichází, když hmota dosáhne čistoty ducha.