studio klasické jógy

Symbol AUM používají hinduisté, budhisté a džinisté, a zvuk AUM sikhové, všechny formy hinduismu, bráhmani, višnuisté, šivaisté, tantrici a jogíni. Muslimové používají AUM jako OM-IN (Amín), vzývají tak Aláha a uzavírají své modlitby. Křesťané používají podobně AUM-EN (Amen).

Ve všech náboženstvích je znak Boha nazýván OM-en (omen), zatímco vynechat Boha ze svého života znamená OM-it (opominout). Jako nejvyšší božstvo je OM-nipotentní (všemohoucí), OM-niscient (vševědoucí), OM-competent (mající všechnu pravomoc), OM-nific (všechno tvořící), Om-nifarious (nalézající se ve všech tvarech). OM-nipresent (všudepřítomný) atd. Je to střed a centrum univerza: Je Lingam i Jóni. Hinduismus by se správně měl jmenovat Óm-teismus.

To se jen na západě domnívají, že hinduismus je polyteismus (máme mnoho božstev) nebo panteismus (vidíme božské ve všem), ale hinduisté vědí, že vše je Óm, a proto tedy "Óm-teismus". Óm musí být prožito jako vše a nemůže být jem tak nazváno vším. Proto hinduisté staví na prožitcích a nikoliv na víře, jak je tomu u většiny ostatních náboženství.

Óm v raných védách je spojováno s kosmologií, v bráhmanách s mystickými i magickými rituály. V upanišadách je óm vysvětlováno v termínech idealistického monismu. Ve višnuismu je óm bhakti, mystická láska a odevzdanost, zatímco šivaisté mluví o óm jako o nedualitě, advaitě. Hinduistická tantra vysvětluje óm jako ženskou tvořivou sílu - Šakti, matku univerza.

Buddhisté vykládají óm v termínech psychologie nebo prožitků z meditace. V buddhistické tantře je óm symbol transformace kosmických sil a jevů, vytvářených myslí, které ponikají do světla transcendentálního poznání, pradžňa.

Džinisté vysvětlují óm v termínech biologie a bilogického vývoje. Jógini vidí a prožívají óm jako stav nirvikalpa-samádhi. Samádhi je nerozlišená kosmická existence, stav kosmického vědomí, sahadža-samádhi.