studio klasické jógy

Vzhledem k tomu, že k poznání principů a k poznání smyslu lidské existence vede mnoho cest, není tomu jinak ani u jógy.

Obecně můžeme o cestách jógy říct, že vedou člověka k hledání pravé podstaty lidství. Proto rozmanitost cest jógy dpovídá rozdílnému osobnostnímu zaměření člověka, který se zajímá o duchovný růst.

Mezi tradiční cesty jógy patří:
Karma jóga - nezištná činnost
Bhakti jóga - cesta srdce
Rádža jóga - královská cesta, vládání těla a mysli
Džňáňa jóga - cesta intelektuálního poznání a také meditace

Karma jóga:
Karma znamená čin, konání. Je to cesta konání bez ulpívání na výsledcích činností s cílem zbavit se karmického dopadu našich činů, myšlenek, cítění atd., a tím se vymanit z koloběhu opakovaných zrození. Je to cesta činnosti, jenž není motivovaná odměnou, ale jejím základem je nesobecká služba a nezaujaté konání.

Bhakti jóga:
Je cestou lásky, soucitu, oddanosti a pokory. Bhakta, člověk který jde touto cestou, nejdřív hledá projevy boha všude kolem sebe, a později obrací svou pozornost do sebe sama, do svého srdce. Touto cestou se vydají lidé, kterým je vlastní citovost, empatie, láska.

Rozděluje se:
Nižší sakáma bhakti, nebo-li aparabhakti, s přáním a očekávaní plodů
Vyšší niškáma bhakti, nebo-li parabhakti, bez očekávaní, bez přání, bez touhy

Nižší - aparabhakti má dva stupně:
1. Gauni - přípravný stupeň, ve kterém najdeme různé rituály, obřady, modlitby, které mají za cíl pomoct rozvíjet koncentraci
2. Mukhja - při něm se kontemplace o bohu stává harmoničtější, pokojnou a plnou míru

Bhakti jóga má devět stupňů:
Satsang - dobrá společnost, opakem je kusang - špatná společnost
Harikatha - čtení posvátných písem
Šraddha - víra
Íšvarabhadžan - zpěv božích jmen
Mantradžapa - opakování manter
Šama - stažení smyslů
Dama - pozorování smyslů úcta ke světcům, meditovat
Santóša - spokojenost
Íšvarapranidhána - oddanost bohu

Džňáňa jóga:
Džňá znamená v sanskrtu vědět, znát.
Je považována za neobtížnější cestu. Je to cesta poznání sebe sama, čistého vědomí. Člověk pracuje se svou inteligencí, logikou, základním pocitem vlastní existence, vědomým pocitem "Já jsem", učí se mít vyváženou mysl, zvládat své smysly.

Cílem džňáňa jógy je odhalení podstaty tohoto pocitu "Já jsem".

Rádža jóga: Rádža znamená král, proto bývá často označována jako královská cesta jógy

Patandžali rozdělil tuto cestu jógy na osm stupňů:
1. Jama:
Ahinsa - neubližování (konáním, myšlením, cítěním jak jiným tak i sobě)
Satja - pravdivost
Astéja - nekradení
Brahmačarja - zdrženlivost
Aparigraha - nehrabivost

2. Nijama:
Šauča - čistota těla a mysli
Santóša - spokojenost
Tapas - sebekázeň
Svádhjaja - studium posvátné literatury
Íšvarapranidhána - uctívání osobního boha

3. Ásana - pozice nazvané ásany, jsou pevné pozice těla, ve kterých se člověk naučí ovládat své tělo a meditovat bez toho, aby byl rušen pocity těla.

4. Pranajama - ovládání dechu. Toto podporuje v člověku soustředění. Souhrn těchto prvních čtyř stupňů bývá někdy nazván hatha jóga.

5. Pratjahara - ovládnutí smyslů

6. Dhárana - koncentrace. Když člověk ovládá smysly může přenést svou pozornost k vnitřní aktivitě mysli a tak dosáhnout koncentrace.

7. Dhjána - meditace. Je to volný tok koncentrace, kdy mysl je nad myslí, nesetrvává na předmětu soustředění, nýbrž s ním splývá.

8. Samádhi - pohroužení. Mysl zcela ustoupila do pozadí, dochází k úplnému ztotožnění s objektem a dosažení stavu čistého vědomí.

Hatha jóga - nepatří do tradičního dělení:
V Evropě bývá často uváděná hatha jóga, která především pomocí tělesných a duševních cvičení vede k ovládnutí těla a mysli, a svou podstatou tedy vychází z rádža jógy, ale sama o sobě do základního dělení nepatří.

V Indii se pod hatha jógou obvykle uvádí očistné techniky.