Pak řekla jedna z žen:
Promluv k mán o RADOSTI A ŽALU.
Mustafa odpověděl:
"Vaše radost je váš žal zbavený masky.
A tatáž studnice, z níž tryská váš smích, bývá často plněna vašimi slzami.
A jak by tomu mohlo být jinak?
Čím hlouběji se vrývá žal do vašeho nitra, tím více můžete pojmout radosti.
Což není pohár, v němž je vaše víno, pohárem, jenž byl vypálen v hrnčířově peci?
A není loutna , která konejší vašeho ducha, týmž dřevem, které bylo opracováno nožem?
Když jste veselí, nahlédněte hluboko do svého sdrce a shledáte, že to, co vám dává žal, je zároveň to, co vám dává radost.
A když jste sklíčeni, pohlédněte opět do svého srdce a uvidíte, že ve skutečnosti lkáte jen pro to, co bylo vaším potěšením.
Někteří z vás říkají: "Radost je větší než žal," jiní říkají: "Ne žal je větší".
Já vám však pravím, že radost a žal jsou neoddělitelné.
Přicházejí společně, a usedne-li jeden z nich s vámi k vašemu stolu, pamatujte, že druhý spí na vašem loži.
Ve skutečnosti jste jako váhy zavěšeni mezi žalem a radostí.
V klidu a rovnováze jste, jen když jste prázdní. Když vás strážce pokladu zvedá, aby zvážil své zlato a stříbro, tu musí nutně vaše radost nebo žal stoupat či klesat."

Chalíl Džibrán; PROROK

Prorok